Závěrem

Soutěže skončily, pomalu se rozjíždíme domů. Včerejší závod byl pro mnohé povedený, ale pro Michala ne, otočil brzo, bohužel nevím proč, ještě jsem s ním nemluvil, byl jsem zrovna na cestě z Egypta, tak snad osvětlí situaci někdo v komentáři. Jinak padlo několik národních rekordů, Goran 90m FIM pro Chorvatsko, Florant 82m FIM pro Francii a Christian 67m CNF (jak jinak) pro Švédsko. Dneska odlétali z Egypta další freediveři, Jana a Miško. V pondělí dorazí zpátky i Barča a už tam zase zbyde jen Radek a Jarča. Takže kdo je zvědavý na další zprávy z Egypta, doporučuju Radkův blog. Závody byly povedené, je škoda, že na ně nedorazili všichni závodníci, kteří to měli původně v plánu. Rozhodně jsme tam neudělali ostudu. Tímto bych chtěl taky poděkovat všem, kteří nám drželi palce četli naše příspěvky a reagovali na ně. Vždy se píše líp, když víme, že to alespoň někoho zajímá.

Tak snad zase za rok

Výsledky 4. den

výsledky 3. den

3. soutěžní den na hloubkách a skoro samé bílé + Národní rekord

Tak většina z nás už to má dneškem za sebou, zítra už závodí jen Michal. Dneska se nám ponory povedly, Jarča si dala jak je jejím zvykem národní rekord, tentokrát ve FIMku 65m, Barča osobák 55m CW, gratulujem, ale trochu se sqeezla, malá Jana osobák 51m FIM, Radek jediná žlutá tuším 55m nebo tak nějak, měl problémy s fluidama a prý se taky trochu sqeeznul. Šmahy kvůli zdravotním problémům nenastoupil (no ale hlavně chtěl včera trochu popíjet, když dnes odjíždí) Hony a Marek na tom sou podobně, nezávodili. Roman konečně překonal smůlu a dal ponor bez blackoutu, 80m CW, já s Michalem sme šli prakticky hned po něm a oba jsme dostali bílou za 81m CW. Jinak dneska padla konecne i 90 a 85 od Jakoba a Jespera z Dánska. Michal má na zítra nahlášeno 88m tak mu držte palce.
Pomalu se to tady zacíná rozpadat, zatím odjeli David s velkou Janou, dnes odpoledne Hony a Šmahy, já jedu zítra a ostatní o pár dní později. Jakmile budou k dispozici kompletní výsledky tak je postnu. Ale teď jdeme na večeři do thajské restaurace a pak se trochu pobavit na Lighthouse.

Z Biživota II.

Jožka právě drtí majitele nejlepší kuřátkárny. Dal mu to 2:0.

Byl to tanec, skoro jako labutí jezero....

... a výsledek stál za to!

Další trénink

Dnešní den byl trošku pomalejší než ty předešlé, včera večer jsme oslavili Jarčiných 83m na Lighthousu, velkým dortem a šampaňským (Laciho práce). Načež přišly na řadu další nápoje a šiši. Ti zodpovědní, kteří chtěli dnes trénovat ukázněně nepropadli obžerství a opilství. Všichni se dobře bavili. Velká Jana odjela v noci domů (míněno do Prahy) Barča se svou ochrankou (Hony a Smahy) hrala porad nejake scenky, při kterých blekovala na suchu, a pořád klukům nevěřila dokud ji napopáté nenatočili. Bohužel nemám souhlas tento materiál zveřejnit. Toto trio značně znepříjemnilo dnešní noc dalším osobám ubytovaným ve stejném domě (Radek a Jana), kteří se moc nevyspali a vzhledem k tomu že s námi šli ráno trénovat, jsme to odnesli na jejich náladě my. Kromě mě s námi jel i Miško, Jarča a David. Na blučku jsme se potkali s našimi kamarády z Kapr Divers, se kterými jsme byli domluveni že nám udělají pár fotek pod vodou. Nejdřív jsme šli potrénovat, vesměs sme davali nejhlubší ponory svého pobytu, David 65m, já 82m, Michal 83m, Radek necelých 60m na pohodu a Jana co nedohnala na metrech přidala na počtu pokusů. Jarča nepotřebovala trénovat ta se jela pouze fotit. Když k nám naplavalo fotografické duo, ještě jsme trénovali na hloubce a tak díky špatné domluvě spadnul Petr s foťákem někam pod 40m. Načež jsme mu vytahli lano s talířem do 20m :) No ale nakonec se snad nějaké fotky povedly, když jsme skončili u lana, šli jsme ještě udělat pár fotek na reef, ale v te mělké vodě sme byli všichni pozitivní a bylo docela problém se byť ve výdechu udržet v 10m. Všichni sou zvědaví co z toho bude, protože kvalitních fotek pod vodou je vždy málo. A kvalitních fotografů jako je Petr Slezák od Kaprů ještě méně.Večer sme se sešli na LH, kde Jarča ostříhala Radka tak že vypadá jak trestanec (ale nikdo mu to nesmí říct) dali sme si pivko a pokojně se rozešli. David zítra odjíždí, tak nás tu zbude zase míň.

Výsledky první a druhý den

první den
druhý den

A nejen to!

Dneska sme sklidili hromadu bílých karet, ačkoliv pár žlutých se nám bohužel nevyhlo.
Celá série začala celkem povzbudivě, nejdřív jsem vytáhla z 35m tag bez pomoci nějakých těch plovacích zařízení a dokonce jsem to zvládla tak, že po mě ani Lotta s Lindou nechtěly tag. Tímto Honymu děkuji za svérázný koučing, možná Tě časem vyměním i za Zlaťáka. Pak se Janča proopičila až do 40 a zpět, ani se na to nemusela moc nadechovat. Pak už následovali moji svěřenci, kteří měli po včerejšku pod hrozbou strašlivého mučení zakázáno nosit jiné než bílé kartičky. Barča nezklamala a kousla se až na 50m CWT, a David přidal další osobák v podobě 56m CNF. Oba se sice vymlouvali na dutiny, ale zkrátka nemohli jinak. Nebýt drobných nedostatků pramenících zejména z nezkušenosti členů FEBu, mohlo to dnes dopadnout ještě lépe. Šmahy to dneska dotáh skoro do vysněné šedesátky a tak radostí skoro pozvracel svou oblíbenou slečnu sudí. Radek opět nezklamal a svou měsíční přípravu završil ponorem asi do 22m. Pak už následovali jen Marek, Jožin, Jarča a Miško. Markovi dnes ale zřejmě nepřáli hlavně rozhodčí. Z mě ne přesně známých důvodů dostal červenou načež ho sama Linda začala přesvědčovat ať podá protest. Jožin ztratil mountfílda a otočit kapánek dříve, takže si dá zase repete. Žlutá. Nakonec musela pověst českého freedivingu zachraňovat ženská. Nebude tajemstvím, že to byla Jarča. Zavlnila novou ploutví (už čekám na její sestřičku!) a bylo to. 83m CWT! Všichni na to hleděli jako na zjevení, Lindě vypadl šnorchl z huby, zase se koupala vlajka, kameramanům praskaly čočky...Zkrátka další národák a ten teď slavíme na LH, protože Laci Jarče objednal megadort a šampáňo. Nezapomenu ještě ale na Miška, natlačil tam slíbených 83m CWT, ale dostal žlutáka za grabbing. To je zatim vše, už musím jít, teplá mi pivo.

A znova Jarča

Ostatní blogy a pár fotek

Rozhodně NECHCEME, abyste odcházeli z našeho skvělého, objektivního a naprosto pravdivého blogu, ale někdy je dobré mít více úhlů pohledu na jednu událost, že? Obzvlášť v případech, kdy vlastně nic konkrétního nenapíšeme...

Blog Jarči

Blog Českých Nádechových Koček (CzechApneaTeam - CAT)

Radkův blog

OceanDevils diskuse (především od Romana)

Kontroverzní FDD blog

Pár fotek na závěr...

No není to roztomilej broučínek...

Oživovací přístroj funguje, můžeme na start!

Je to tu jako na koupáku.

Jak na to?

Zeptali jsme se Jarči, jak je možné, aby se potopila tak hluboko.

Skutečně, takto jednoduché to může být! Není freediving nádherný sport?

Český národní rekord!

Zítra to začne

Zítra proběhne první závod v hloubkových disciplínách, nahlášené hloubky jsou následující

Šmahy 57CW

Roman 85m CW
Jarča 81m CW
Jožin 81m CW
Radek 65m FIM
David 56m CNF
Barča 50m CW
Malá Jana 47CW

Hony, Velká Jana, Marek a Miško zítra nezávodí. Jinak dnes proběhla ještě Statika, zůčastnilo se pouze 5 lidí, z toho 3 naši, ale všichni lezli z vody nějak brzo, Jarča 4:01. malá Jana 4:14, Radek neco přes 3 minuty. Studená voda a celková atmosféra soutěže, kdy o nic nešlo, všechny přinutila vylézt brzo s úsměvem na rtech. Tento trend zahájil Radek, který šel jako první a od kterého jsme očekávali pěknou podívanou.

Dnes skoro všichni měli day off, kromě mě a Michala a obou Jan, Mala Jana si dala 32 CNF Miško 82m CW na talíř a já necelejch 80m kousek nad talíř- pořád mám problém s vyrovnáním, ale jde to každý den hlouběji. Velká jana trénovala techniku CNF, ale díky tomu že tolik buší v posilovně je jí malý neopren a necítila se při CNF dobře.

Z Biživota

Snídaně žampiónů

Moucha v letu (do nosu)

Pan Tau

A teď vám ukážu, že si úplně jednoduše utrhnu rukáv.

Jo, ta hvězda nad lví hlavičkou tam skutečně je, soudruzi.

Klišéééééééé.

Ještě k 80...

Nejhlubší Jarča

Chtělo by se napsat - dnes se budeme chlubit cizím peřím, ale Jarča přece není cizí! Je naše, je nejhlubší a vůbec. (Co si budeme povídat - 80m jí tady všichni závidí, především tedy chlapi. Jak je možný, že to ta holka dává? V tom určitě bude nějaké woo-doo. Že by kouzlo? Osobnosti? Ja ci takíííííííííííííííííí.......)

Klacky pod nohy

Koukáte do tváře strašlivého mudžahedína, který nás ohrožoval po cestě na BlueHole.

Podezřelý rádobyreportér jakési pofidérní TýVý nutil ženy svlékat se a zas oblékat a ostatní pohazovat freediverské vybavení po zemi a zase si ho brát. Pořád se mu něco nelíbilo a pak se na nás tvářil zle a utrhoval se na nás!

Nedivte se, že někteří pak nasadili profesionální masku TýVý stars, jen aby mu vyhověli a měli z krku:

A někteří zapomněli do pěti počítat:

No řekněte: kde je relaxace? Radost z potápění? Hází nám tu klacky pod nohy.

trochu čísel

tak další den je za námi, trenink vicemene podle planu, Jarča si dala osobak, asi o 20cm tusim 74m CW, Miško začal trénink po noci v letadle 67m a zítra to plánuje podstatně posunout. Ja jsem dopadal podle planu na talíř v 72m. David kone4ne pokořil 60m a zkusil si i CW těsně pod 60, Radek si užíval pohodových ponoru mezi 50 a 60m. Jany jsem nezachytil, ostatní měli day off nebo pobíhali kolem nás s kamerou.

Ja jsem si jestě trhl neopren, ale uz je to zalepene, snad to bude držet.
Na meetingu se domluvilo, že závody budou a to podle původního plánu 24,25 a 28. což nám ubralo pár tréninkových dnů, protože se počítalo s tím, že budou posunuty. Takže se máme co otáčet, poslední 2 dny na trénink a to pozítří ještě někteří přemýšlí o soutěžní statice, takže pro ty jen 1 den.

Tak jsme tu konečně všichni

Bohužel kromě nás z Čech, tady není skoro nikdo, Bizzy nebude, nejspíš budou místo toho jen 3 aida závody, kterých se ale někteří nezůčastní, protože když sopka dá, budou už doma. To se vše rozhodne nejspíš dnes večer. Já jsem přiletěl ve stresu a s jednodenním zpožděním ( v 11h mi volali ze mám být za hodinu na letišti a neměl jsem zabaleno), ale už jsem si odpočal a včera začal trénovat, jde to překvapivě dobře. Dneska opravdu dorazil i Miško po velmi dlouhé cestě - vlakem do Budapesti a pak let Bukurest - Kahira - Sharm. Ale stejne ho to neodradilo rovnou po příletu vyrazit s námi na trénink. Včera večer jsme si příjemně poseděli na Alasce (náš hotel) u pivka a prodiskutovali co je potřeba, Hony, Šmahy a Barča se pořád snažili nás přemluvit k hraní různých společenských her typu flaška a podobně, když se jim to nepodařilo, začali se vychloubat svými dovednostmi a předvádět dřepy, stojky a různé jiné pozice z jogy a juda, až jim kosti štěrkaly a vzájemně se osočovat že jsou lepší než ti ostatní. Protože sem byl ještě z cesty unavenej, a ne uplně připravenej na tento zpusob zabavy, tak jsem to zabalil ještě před půlnocí a nevím jak to skončilo. Za chvili vyrazime na další trénik, Roman dnes chce zase něco natáčet pro svůj dokument, my si chcem hlavně pěkně zatrénovat a posunout se ke svym maximum.
Zdravíme všechny doma.

Úterý 20.4.

Jak už naznačil David, můj letošní přílet do Sharmu by vystačil na scénář jednoho až dvou déčkových hororů. Náš let (letěla jsem s Michalem Rišianem a jeho přítelkyní Radkou) byl naplánován na pátek 16.4. 15:30 z Vídně. Po zdlouhavém výběru způsobu dopravy do Vídně jsme zvolili cestu autem na placené parkoviště poblíž letiště a následnou dopravu shuttle busem na letiště. Pro jistotu jsme naplánovali odjezd na 9:00 ráno z Prahy, ale nakonec jsme se sešli až v 10. Žádný důvod k panice, až do Rakouska jsme ale poslouchali zprávy jak se zavírá jedno letiště za druhým a před Vídní jsme uvízli v solidní zácpě. Dvě hodiny před odletem jsme stále popojížděli v centru Vídně a na parkoviště nám podle navigace zbývalo dobrých 9km. Hodinu před odletem jsme dorazili na místo, ale parkoviště nikde, adresa zadaná do navigace byla totiž špatná...na skutečné parkoviště to bylo dalších 12km. Začala nám docházet fantazie jak se dostat na letiště včas. Naštěstí nám pomohl jeden Arab, který se nabídl, že nás na letiště odveze. Bleskově jsme nanosili veškerá naše zavazadla do jeho auta a vyrazili, na letiště to bylo 13km, cesta trvala asi 20min. Takže když jsme konečně dorazili na správnou přepážku na našem terminálu bylo do odletu 32 minut. Naštěstí byl náš let zpožděn o 45min, takže jsme se s velkou úlevou začali odbavovat. Jenže v tom si Miško vzpomněl, že někde vytratil batůžek ve kterém měl oba pasy....Tak se stalo, že do Káhiry jsme odletěly jen já a Žabža a Miško zůstal ve Vídni bez pasů a klíčů od domova (mě navíc dali špatnou letenky do Sharmu a Žabža nechala Miškovi omylem na informacích svoje palubní vstupenky)...V Káhiře jsme doběhli na přípoj do Sharmu a nakonec zde přistáli ve vůbec posledním letadle...

Jsme zpět - 2010

Tedy vlastně - ne tak uplně. Ja přiletěl 13.4. a Dahab vypadal jako česká freediverská osada. Hony, Šmahy a Barča si tu už nějakou dobu hráli na cizineckou legii, Radek, u kterého bydlí tahle zásahová jednotka, je tu už dloooouho, Zajochovi tu začal kurz asistovaný velkou Janou, Marek s Romanem už tady taky nějakou dobu leštili lano (i když Marek spíš šíšu) a ještě jsem tu stihnul Lucku s Janou a Honzu s Katkou.

Postupně jsem nasál atmosféru. Jakmile Eyjafjallajökull začala (předpokládám, že sopka je ženského rodu) plivat popel, začalo to vypadat, že ti, co jsou, neodletí a ti co mají být, nepřiletí. Poslední včas odletěli (je docela škoda, že jedním z posledním letů stihly odletět Lucka s Janou) a pak bylo bezčasí. Závody budou/nebudou, někdo neodletí, někdo nepřiletí. Úplně nejlepší story má bezesporu tým Jana, Miško Riško a Žabža. Pevně věřím, že to Jana popíše podrobněji - proč zestárla o 10 let za jeden den a proč tady v Dahabu stále není Miško Riško (v době, kdy to píšu je nejspíš v Bukurešti - jo, nedělám si srandu).

Těch prvních pár dní pro mě osobně bylo naprosto skvělých. Těžko popsat jak a proč, ale o tom tenhle blog stejně není. Pro první příspěvek to asi stačí. Nevešel se sem třeba popis oslavy Lucky a Radka na LightHousu nebo Honyho, který si při večeři šel během 5ti minut 4x zdřímnout a pak si dal jako zákusek 10 minut kyslik. Ale to nevadí, historek bude určitě dost, některý trochu přibarvený, některý jen náznakem...

No uvidíme. Jedno je jasný - Bizzy nebude takový, jako minule. Bude jiný. A to je dobře.